člověk je zvláštní tvor.

Kabala nepomáhá?

Mít všechno a nebýt šťastný je pořád ještě lepší varianta, než nemít nic a být nešťastný. Úplně nejlepší je mít přiměřeně svým potřebám a neřešit, jestli jsem nebo nejsem šťastný (já to ani řešit nemusím).

Vzpomněl jsem si na film Řek Zorba, když měl problém, tak začal tančit.

Celé to povídání a vnímání světa, je vlastně čistě jen v naší mysli, je to filtr, či fáze kam dospělo, naše vědomí od stavu nula v narození, v určitém prostředí, dle genetického rodového programu, proto podobné myšlení a pohledy, se zde pořád dokola opakují, jsou zastoupena v populaci a v každé generaci před námi.

Je potřeba se konečně naučit to vnímat a pracovat, neboť tyto vývojové fáze a filtrování světa v mysli, v určité fáze evolučního vývoje, tzv. celostní pubertě, se silně projektují na své okolí a historie je plná tragických zničených osudů a celých společenstev.

My to navíc nevnímáme, neboť jsme uzavřeni ve vlastni vnitřní časové kapsli a gravitaci, od kontinuální časové existence, což lze snadno poznat testem, co si pamatujeme, co bylo včera a co teprve za měsíc ... Je to vlastně takový destrukční či evoluční handicap pro dnešní dobu. Pak tu je zákon existenční a mentální gravitace, existenční gravitace, není nic jiného než to, co potřebujeme k životu, k životním povinnostem, zabezpečení. Tedy dnes je to vlastně onen zatracovaný pro někoho materiální svět, tedy nutnost zaplatit složenky, dát děti do kroužků, nakoupit nemocné mamince, či zbytné pořídit si třeba výzbroj na hory. V dnešní moderní době, potřebujeme k životu hodně věci, a co více ty věci další a ty zase další, tak že vznikne ona gravitace, jež nás zatáhne do tohoto vlastně bludného kruhu, to v zbytné fázi, a v existenční rodinné či vztahové rovině, pak vše finančně zabezpečit, či výchova anebo postarat se o nemohoucí blízké, v jiných zemích, pak do toho vstupují hierarchie v rodině, náboženství, společenské postavení atd. Tedy není to jednoduché a snadno se babskými radami udělá ještě větší průser, a pokud evoluce zde věky nepřetržitě vytváří a " chrlí" fáze sebeprojekce na okolí ve snaze je přesvědčit o své pravdě, vidění světa. Mentální gravitace, jsou vlastně převzaté vzorce chování, myšlení, v období, kde se tvořilo naše vědomí a získávalo tzv. hranice a řád.

Rodina, škola, prostředí společnosti. Zde pak vzniká sílící pnutí, neboť, je statické a stvořilo se v určitém ovzduší doby a nemůže postihnout aktuální hodnotový, mentální, společenský stav, a tak opět vzniká pnutí.

To vlastně opět vede nejdříve směrem ven a to změnit, nejdříve své blízké, pak své okolí atd.

Zde platí univerzální zákon, zákon akce a reakce – zpětné vazby, tak že, pokud to přeženeme tak se třeba rozpadne vztah, či ..., tak naše okolí nám to dá vlastně sežrat ...

Proto je potřeba se konečně pohnout dále, pochopit a uchopit, naučit se pracovat s tím to evolučním fenoménem a zákony, jež jsou zatím pro mnoho neviditelné, a tím se společnost a lidstvo vlastně osvobodí od následků těchto fází vývoje vědomí, a koloběh která je neustále tvoří.

Je ještě potřeba připomenout, tzv. civilizační posun vývojových fází, což jde opět za vlivem prostředí a stavu dané civilizace, dnes je zde aktivizační fenomén informační, před tím zde byl vzdělávací ...Tím se pro nás otvírají fáze a vstupujeme do nich a učíme se je, které zde nebyli nikdy v minulosti.

Ještě je potřeba připomenout, to že náš vývoj vědomí "doběhne" do určité stabilní životní fáze, filtru vidění světa a dále už jej třeba prostředí, stav těla, čas, netlačí dále ...

Proto je pak společnost rozvrstvena a tvoří vrstvy a pohledy na věc, na jedné straně a na druhé je zde neustálý přítomný destrukční vliv, a to skrze svoji fázi měnit své okolí a společnost, své přesvědčení.

Druhý destrukční vliv na společnost mají generace, jež si tvoří teprve své vlastní vědomí a pohled na svět, a to než je sám život jak si zaučí, tedy mladé generace.

Je už konečně načase se naučit toto vnímat, hybatele všeho na pozadí a pracovat s ním, jinak ...